CERL Thesaurus

Zámecká knihovna Slavkov

Record IDcnc00031825
URIhttp://thesaurus.cerl.org/record/cnc00031825
Last Edit2016-11-09

General Note

Charakteristika knižní sbírky: Pův. majitel: hrabě z Kaunitz. Knihovna obsahuje literaturu historickou, díla antických autorů, filosofii, memoáry a juridika. – Rozsah: 2782 sv.
Charakteristika nejčastějších provenienčních záznamů: Provenience nezjištěna.

More Information

ActivityZámek Slavkov (německy Austerlitz) patří k nejmohutnějším barokním zámkům na Moravě a představuje dominantu města Slavkova u Brna. Znám je především jako rezidence významného rodu pánů z Kounic a jako místo, v jehož blízkosti se v r. 1805 odehrála bitva tří císařů (neboli bitva u Slavkova). Zprávy o vsi Slavkovu pocházejí až ze 13. století. Někdy na jeho počátku vznikla ve vsi zvané Novosedlice (odtud také německý název Slavkova Neustertitz - Austerlitz) komenda řádu německých rytířů, doložená poprvé v r. 1237. Jak tornu bylo u komend rytířských řádů běžné, byla tu postavena i řádová tvrz. Za úpadku řádu na počátku 15. století komenda zanikla; Slavkov se dostal do. zeměpanských rukou, v r. 1416 byl povýšen na město a dostal od krále Václava IV. výsadu městské pečetí a městského znaku. Král Zikmund postoupil v r. 1421 tvrz spolu se statkem známému nepříteli husitů Petru Kutějovi výměnou za Veveří. Před r. 1436 získal Slavkov od Aleše ze Sternberka Petr z Konice, jehož dcera Kateřina z Konice jej postoupila v r. 1453 svému manželovi Janu z Valdštejna. V druhé polovině 15. století změnily tvrz a Slavkov několikrát držitele, až po smrti hraběte Petra ze Sv. Jiří a Pezinku koupil v r. 1509 slavkovské zboží Oldřich z Kounic, jehož synové byli v r. 1532 povýšeni do panského stavu. Kounicové se přikláněli k jednotě bratrské, byli však po stránce náboženské velmi tolerantní, takže město Slavkov bylo nejen známé pestrostí náboženských vyznání, ale stalo se i útočištěm těch, kteří byli jinde pronásledováni pro víru, zejména antitrinitářů. Díky těmto přistěhovalcům Slavkov v 16. století vzkvétal. Kounicové přestavěli dosavadní tvrz v renesanční zámek, jehož část se uchovala v pozdějších přestavbách. Stalo se tak za Oldřicha z Kounic (1569-1617), který dal vyzdobit i slavkovské náměstí budovou renesanční radnice a renesančními domy. Oldřich z Kounic, čelný představitel slavkovských Kouniců, byl jednou z předních osobností moravské stavovské opozice proti Rudolfu II.; přikoupil na Moravě mnoho statků, zejména Lomnici, Ždánice a Uherský Brod. Oldřichův syn Lev Vilém unikl pro své mládí pobělohorským konfiskacím a těšil se na opak přízni kardinála Ditrichštejna, který dbal o jeho katolické vychování (jeho druhou manželkou byla hraběnka Eleonora z Ditrichštejna). V r. 1642 byl Lev Vilém povýšen do hraběcího stavu s právem užívat i erbu vymřelého rodu pánů z Ústí (který pocházel z rodu Vítkovců); zemřel 31. října 1655 a byl pohřben v dominikánském kostele v Brně, který dal nově vystavět. Na svých cestách shromáždil Lev Vilém četné obrazy, sochy i předměty uměleckého řemesla, které tvořily základ pozdější proslulé kounicovské sbírky. Jeho potomci získali vynikající postavení ve státních službách. Tak již jeho syn Dominik Ondřej (1654-1705) byl v císařových diplomatických službách, zúčastnil se mírového jednání v Rijswicku a v r. 1697 a v r. 1698 se stal i konferenčním ministrem; byl i říšským místokancléřem. Dominik Ondřej přebudoval dosavadní renesanční zámek v barokní; stavba začala v 90. letech 17. století. Zásluhy na dokončení celého zámeckého komplexu má až teprve syn Maxmiliána Oldřicha, Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu (1711-1794), nejvýznamnější představitel rodu, od r. 1764 říšský kníže, státní ministr, kancléř Marie Terezie, Leopolda II., Josefa II. a Františka II.Václav Antonín Kounic, který ač původně duchovní, byl po smrti svých bratrů určen za dědice. Po studiích na několika zahraničních univerzitách vstoupil do diplomatických služeb. V r. 1748 dosáhl úspěchu při mírovém jednání v Cáchách, načež se stal konferenčním ministrem a byl za zásluhy odměněn Řádem zlatého rouna. Byl nejen ctitelem francouzských mravů, řeči a literatury, ale také Francie samé (v 1. 1750-1753 byl vyslancem ve Versailles); zasloužil se o získání francouzského krále za spojence Rakouska, a nabyl tím neomezené důvěry císařovny Marie Terezie. V r. 1756 se stal dvorským a státním kancléřem a kancléřem pro záležitosti italské a nizozemské. V r. 1764 byl povýšen do stavu říšských knížat. Byl též znám jako znalec a podporovatel umění (mimo jiné byl i protektorem vídeňské Akademie umění). Zemřel ve Vídni 27. června 1794 a byl pohřben ve Slavkově. Chloubou zámku je pozoruhodná kounicovská galérie, jejíž základ byl položen již v první polovině 17. století, takže jde o jednu z nejstarších obrazáren v našich zemích. Původní galérii s 841 obrazy rozšířil Antonín Kounic na 2000, z nichž mnohá díla měla světový význam. V rohové síni prvního patra byla umístěna zámecká knihovna, která vedle obrazárny představovala nejcennější bohatství; je to soubor 191 děl o 2000 svazcích, z nichž převažují práce z období před Francouzskou revolucí. Je vzácným dokladem o pronikání nových revolučních myšlenkových proudů do našich zemí v druhé polovině 18. století. Moravská větev Kouniců vymřela knížetem Aloisem Václavem z Kounic, který zemřel v Paříži 17. listopadu 1848; zámek Slavkov s velkostatkem převzala česká větev hrabat Kouniců, která odvozovala svůj původ od Bedřicha z Kounic (+ 1635). Z ní vynikl hrabě Václav z Kounic (+ 1913), známý český politik a mecenáš. V r. 1945 přešel slavkovský zámek do správy státu a od r. 1952 byla zahájena jeho oprava i restaurace obrazových sbírek. Dnes jej spravuje Krajské středisko státní památkové péče v Brně. V části zámku je umístěno muzeum a okresní archív. V letech 2004-2012 byla provedena rekonstrukce celého zámku. Dnes je vlastníkem město Slavkov u Brna a zámek byl v r. 2008 vyhlášen národní kulturní památkou.
Sign, Mark, Device etc.Slavkov v roce 1848. – Sign
Online RessourceHrady.cz

Place of Activity

Place of ActivityČesko
Associated country

Related Entries

See alsoKounic, Václav Antonín, kníže, 1711-1794
Kounicové (rod), hrabata

Names

HeadingZámecká knihovna Slavkov
used in: Provenio (Czech castle libraries)

Sources

Found inWikipedia (http://cs.wikipedia.org/wiki/Slavkov_u_Brna_%28z%C3%A1mek%29). — Hrady.cz (http://www.hrady.cz/index.php?OID=1210). — LIFKA, B. Slavkov, státní zámek a okolí, Praha 1955, s. 10-12. — KNEIDL, P. Knihovna Národního musea. Praha 1959, s. 149

Provenance

Provenio Knihovna Národního muzea
Provenance Information

General Information

Other Formats

You may also download this records in one of the following formats
JSON (new format)
YAML (new format)